Jak mě málem zatkla policie

Tento příběh se mi stal v roce 2011, tedy v mích 10 letech, v obci Nová ves u Mariánských lázní.

Můj otec se svou firmou již několik let pravidelně od 15.června jezdili dělat senáže pro firmu AGROWILD NOVÁ VES do již zmiňované obce, kde tento zákazník měl středisko s dílnama i jámou kam se senáž ukládala. Vzdálenost mezi jámou a dílnami byla cca. 100 m po cestě která vedla skrz zemědělský areál. V tento rok otec měl nedostatek traktoristů a tak pracovali všichni co jen trochu mohli. Tak sem se i já o víkendu , které sem pravidelně trávil vždy s firmou, kdy sem se buď vozil, nebo pomáhal při opravách a podobně, dostal za volant traktoru který rozhrnoval a dusal na jámě přivezenou senáž. Vždy večer u večeře, se domlouval postup prací na další den, úkol pro mne zněl: probudit se, táta v tu dobu už měl nasekávat na další den, svést se z jiným traktoristou do statku kde jsem měl začít připravovat svůj traktor na tento den. Vyfoukat filtry, natankovat, namazat a vyrazit na jámu ,kde sem měl čekat příjezdu první fůry. Úkoly zněly jasně a já je vždy plnil rád a přesně tak jak to táta řekl.

Proto mě nezarazila ani situace která byla před dílnama u kterých jsme přes noc měli zaparkované stroje a které během noci navštívili zloději. Před dílnou stála policejní Octavia a policista s kolegyní policistkou z místního oddělení sepisovali hlášení. Odemknul jsem traktor, otevřel přední kapotu, vyndal vzduchový filtr k vyfoukání od prachu, namazal co bylo potřeba a popojel k natankování nafty. Po natankování sednu do traktoru, nastartuju a vyrazím na jámu čekat na tu první fůru. Neujedu ani 20 metrů když mi pod kola skočila rozlícená policistka, mávala ať zastavím a už mě tahala z traktoru ven. Přitom křičela jak je možné že nejsem ve škole ,když je Pondělí a ještě školní rok. K tomu řídím tak  obrovský traktor. Křičela , že na rodiče pošle sociálku a podobné výhružky. Možná by mě opravdu zatkla a odvezla do nápravného ústavu pro mládež, kdyby nezakročil pan Hulín , který to zpozoroval , přiběhl mi na pomoc a dotyčnou dámu umluvil , aby přivřela oči a pro tentokrát nic neřešila, že už z traktoru slezu a nepojedu dál.

Tak mě pustila, já se už ten  den opravdu nesvezl a večer mě táta odvezl domů abych stihl alespoň Úterní vyučování , když to Pondělní jsem zameškal, díky ředitelskému volnu které jsme v ten den měli celá škola v Milči.